Čtvrtek, 21 října, 2021

/

CHLAP, HRDINA, DUB, STROJ

„Ahoj Rišo. Jak se máš? Dávno jsem tě neviděla, „prohodila jsem směrem ke kámošovi nasedající na parkovišti do auta.

„Její, čau. Kopec roboty, znáš to. „

„Tak to tě nebudu rušit, pokud máš naspěch.“

„Ne, v pohodě. A ty jako? „Vrátil mi otázku a letmo přitom podíval na displej mobilu.

„Já? Celkem fajn, díky. Minule jsem potkala tvou ženu. Ještě, dokud vše zavřely, dali jsme si spolu kávu na terase na náměstí. „

„Hej? A co říkala? „

„Že jste v pohodě. A pak se rozpovídala o tom, že se cítí tak trochu … „V tom mu zazvonil mobil.

„Sorry, Luci, už musím letět. Rád jsem tě viděl. „

Zabořila jsem si hlavu hlouběji do huňatého šálu omotaného kolem krku a kráčející k autu jsem přemýšlela. O životě, o mužích a ženách, io tom, co jsem už nestihla říct. Určitě bych nevytárala celou pravdu, ale chtěla jsem mu taktně naznačit, s čím se mi Zuzana tehdy na kávě se slzami v očích svěřila. Že Rišo stále někde létá. Pokud je i doma, neustále má k uchu přilepený mobil. Stále řeší byznys. Už ani neví, kdy naposledy uložil děti do postýlek, nebodaj jim přečetl pohádku na dobrou noc. Nemluvě o tom, že čas, který oni dva spolu sdílejí, se rovná nule. Během procházek zimní krajinou, na které chodí s dětmi den co den, smutně hledí na dvojice kráčející ruku v ruce kolem nich, zatímco ona v té své vždy zvíře jen malou dětskou ručku. I přes víkend. S čárkou mezi obočím po večerech přemýšlí, kam se po letech vytratila jejich láska?

„Moje manželství začalo jako vášeň a skončilo jako zvyk. Jako u většiny manželství. „

G. B. Shaw

zamilovanost

Každý vztah prochází několika fázemi. První z nich je zamilovanost. Kdo z nás ji nezažil několikrát v životě, ať zvedne ruku. Ten pocit, když naše nitro zalévají obrovské vlny motýlů atakující naše každodenní činnosti v pravidelných dávkách! Stačí i jen se podívat na profilovku našeho milovaného na sociální síti a zalije nás příjemné teplo. Neustále si píšeme, voláme a v noci nemůžeme spát, co se tak velmi těšíme na ráno, až budeme opět s ním.

Tato fáze trvá jeden až tři roky. Delší časový úsek by náš organismus na vlně hormonů zamilovanosti ani nevydržel. Příroda, mocná čarodějka, to má zařízené moudře. Působí na nás tak, že muži se v této fázi vrhají na těch nejneobyčejnějších místech na kolena s prstenem v ruce poté, co si v hlavách vystavěli ty nejromantičtější plány žádosti o ruku, jakých byly kdy schopní. My, ženy, se v té chvíli cítíme jako nejúžasnější bohyně pod sluncem a i přesto, že se nám slova zasekly kdesi hluboko v hrudi, se slzami v očích celé bez sebe odpovídáme ANO.

Boj o moc

Po krásné pohádkové svatbě přijde na řadu každodenní život. Po rodině proběhne zpráva o prvním očekávaném potomkovi, druhém případně třetím a dalším. Děti se rodí, děti pláčou, rodiče nespí a dohadují se, kdo přebalu či kočárků naposledy a kdo je na řadě teď. Zamilovanost postupně vyprchá a dvojice velmi často, aniž by si to uvědomovala, vstupuje do další fáze vztahu nazvané boj o moc.

Vztah na tenkém ledě

Ne náhodou k většině rozchodů dochází právě v této fázi vztahu. Pokud si nedáme pozor, snadno můžeme spadnout do pasti dotahování, hádek a nikdy nekončícího soupeření o kontrolu nad situací, společným životem či dokonce, celým vztahem. Ze vztahu narušeném vzájemným válčením, se vytrácí intimita, blízkost a vášeň. Život nabere šílené obrátky a vedle práci a dětech na nějaké dvoření už nezbývá čas. Najednou jsou chyby toho druhého to jediné, co na něm vidíme. Unavení, přetížení, zklamáni. Nejednou se stává, že právě v tomto bodě se jeden či druhý z dvojice začne ve vztahu nudit a unikat z něj.

Muž v akci

Dnes se přimlouvám tobě, slovenský muž. Vím, že máš v životě čas na mnohé projekty. Zbývá ti však čas na tvůj projekt vztah? Jsem žena, která si prošla oběma fázemi vztahu a před šesti lety, po dvanácti letech manželství i silnou manželskou krizí. Bylo to nesmírně těžké, ale ustálí jsme to, i když nám nohy podmývalo tsunami. Dnes se již na toto období, spolu se svým manželem, prohlížím z další fáze nazvané spolupráce. Víme věci komunikovat, umíme se dohodnout, jsme přístupní kompromisům a opět jsme začali spolu randit. Vždy 20. den v měsíci (protože to je datum naší svatby) se někam spolu vybereme. Jednou rande organizuje on, jednou já. Protože najít si čas na lásku je absolutním pilířem zdravého vztahu.

Krize do našeho manželství přišla pomalu a nepozorovaně. Nejdříve se nám jen plíživě ovíjela kolem nohou a pak udeřila v plné síle. Pravdou je, že zatímco já jsem se cítila ve vztahu sama a čím dál tím víc jsem se uzavírala do sebe, můj manžel měl pocit, že dělá vše, co je v jeho silách, jen abychom byli šťastní. Já, celá rozbolavělý, jsem po tolika hádkách na jeho snahu už ani neodpověděla. Problém byl v tom, že jakákoliv jeho snaha byla určena pro nás jako rodinu. Ne pro mě, jeho manželku.