Čtvrtek, 2 prosince, 2021

/

Proč nebudeme jezdit na dálnici rychleji?

I při dnešních večerních zprávách mě otřásl, když jsem viděl nehodu z východního Slovenska s fatálními následky. Podobné hrůzostrašné obrázky ze Slovenské cest můžeme registrovat téměř denně. Hovoří o tom mrazivé oficiální statistiky.
Od Ivan Mičko Naposledy aktualizováno červenec 31, 2021
Policie na Slovensku zaznamenala v roce 2020 sice nejméně dopravních nehod za posledních deset let, bylo jich 11 856, ale i tak při nich zahynulo 224 osob, 892 se zranilo těžce a 4 468 snadno. Téměř 50% dopravních nehod zapříčinilo porušování povinností řidiče, jakým je například telefonování, nevěnování se řízení, nedání přednosti chodci. Druhou příčinou smrtelných nehod je překročení rychlosti. Pokud se podíváme na najnehodovejší den v týdnu (na pátek), asi se můžeme domnívat, že to souvisí s pravidelným přesouváním se našich obyvatel ze západu na východ a naopak.

Zajímavé je v této souvislosti sledovat diskusi laiky i odborníky, proč u nás nemůže být na dálnici maximální povolená rychlost alespoň 140 km / h. Proč si nemůžeme vzít příklad z Německa?

Možná si pamatujete, že předloni se začal pokus ministerstva dopravy zvýšit povolenou rychlost na dálnici na 140 km / h. Hlasitě se na jeho podporu přihlásili nejen někteří řidiči, ale i pár motoristických novinářů. Div se světu, jen před pár dny se k nim přidali další přesto, že pokus se stoštyridsiatkou na 38-kilometrovém úseku dálnice D1 mezi Popradem a Beharovce skončil úplně jinak, než to očekávali.

Při vyhodnocení tohoto zajímavého experimentu experti z Výzkumného ústavu dopravního vysvětlily, že na Slovensku je takové trvalé zvýšení povolené rychlosti na dálnici neracionální. Je sice pravda, že díky stálému technickému zdokonalování automobilů a jejich bezpečnostních systémů stoštyridsiatku bez problémů zvládnou auta i většina řidičů. No benefity z tohoto kroku jsou zanedbatelné oproti rizikům, které přináší takové zvýšení rychlosti.

Podívejme se nejprve na benefity. Ten nejdůležitější je asi úspora času, tedy kolik minut ušetřím rychlejší jízdou. Odborníci vypočítali, že na zmíněném měřeném úseku byste přišli z Popradu do Beharoviec při novém rychlostním limitu spíše o 75 sekund! Vhodných štyridsať- či padesátikilometrové úseků, kde lze jezdit rychleji, je na Slovenské dálnicích jen pár. Například mezi Trnavou a Trenčínem. Na nich by „spěchající“ řidiči ušetřili minutu, dvě. Pokud by byla dálnice mezi Bratislavou a Košicemi kompletně průjezdná rychlostí 140 km / h, přišli byste do metropole východu o 15 minut dříve. Nezlepšila by se ani plynulost silničního provozu. Naopak, je prokázáno, že zvýšení rychlosti má negativní vliv právě na bezpečnost dopravy. Zajímavé jsou fakta z odborných analýz – například, že 30% Slovenská řidičů dnes překračuje stanovený limit o 10 km / h a 10% našich řidičů tyto limity překračuje o 30 km / h. Připusťme možnost, že by byla nejvyšší povolená rychlost na dálnicích 140 km / h. Deset procent řidičů by jezdilo rychlostí 170 km / h. Pokud si představím, jak se při této rychlosti prodlouží brzdná dráha v případě i drobné kolize, běhá mi mráz po zádech.

Pokud k mým mrazivým pocitem přičteme negativa jako zvýšení emisí, hluku a Fatality nehod, pak je zřejmé, že zvyšovat rychlostní limity na našich dálnicích nemá racionální důvod. Už i proto, že pod Tatrami máme bohužel zvláštní smysl nedodržovat pravidla. Ani ty na cestách.