Spodní prádlo nebylo vždy tak pohodlné jako dnes. V jeho historii se setkáme i s kousky, které bychom nosit opravdu nechtěli. Jak se prádlo vyvíjelo postupem času?
Ochrana před úrazem
V dávných dobách lidé žádné spodní prádlo nenosili, to ale přinášelo i větší riziko úrazů a prochladnutí. První vzdálenou příbuznou dnešního spodního prádla byla bederní rouška, která se nosila ve starověku. Jednalo se jen o kus bavlněné látky, omotaný kolem těla, který měl svého nositele chránit právě před možným úrazem. Až kolem 13. století se spolu s vynálezem kalhot objevily také první spodky, protože muži začali vrstvit kalhoty na sebe. Ve svých začátcích byly spodky dlouhé až do půli lýtek, časem jim přibyl poklopec. V tu dobu mělo pánské spodní prádlo chránit především svrchní část oděvu. Postupem času se pak dlouhé a volné spodky začaly zkracovat a zužovat, aby lépe kopírovaly tělo a nošení bylo pohodlnější. To se však týkalo jen mužů, dámy v tu dobu zápasily s nepohodlnými korzety a šněrovačkami, ve kterých sice vynikl bujný dekolt a úzký pas, ale téměř se v nich nedalo dýchat a pohybovat.
Pohodlí i móda
Spodky a korzety se na vrcholu módního žebříčku udrželi až do začátku 20. století, kdy došlo k dalším změnám. Krátkodobě bylo trendem prádlo, které muselo zakrývat co nejvíce kůže, ale naštěstí se jednalo jen o slepou uličku a následovalo zkracování a zároveň důraz na pohodlné nošení. Dámské spodní prádlo se rozdělilo na kalhotky a podprsenky a u mužů se do popředí dostaly plátěné trenýrky s volnými nohavičkami. K těm pak v roce 1925 díky nápadu Jacoba Golomba přibyl pro boxery kožený pás, který pomáhal trenýrky udržet na svém místě při pohybu. Tento nápad stál za vznikem boxerek s nohavičkami, vyšším pasem a úzkým střihem, který kopíruje postavu.
V další verzi opět pro sportovce pak boxerky přišly o nohavičky a vznikly slipy, anatomicky tvarované bez nohaviček, které se perfektně přizpůsobují postavě a nepřekáží v pohybu.